|
|
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
|
|
| |
|
|
Panství kláštera cisterciáků v Oseku se zaměřením na inkorporované farnosti
Tylová, Kateřina ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá panstvím kláštera cisterciáků v Oseku. Popisuje vývoj tohoto klášterního panství od založení kláštera po současnost. Snaží se panství ukázat jako svébytný hospodářský i kulturní celek provázaný sítí inkorporovaných far a jejich kolaturami. Práce zaměřená právě na inkorporované farnosti oseckého kláštera popisuje historii a kulturní dědictví devíti z nich, které byly doložitelně a po delší dobu součástí panství. V práci je obsažena i otázka mariánské poutní tradice prohloubené po Tridentském koncilu, jíž zkoumá v historii dvou inkorporovaných farností kláštera, v Mariánských Radčicích a Jeníkově, kde se dodnes nachází poutní místa s vyobrazením Panny Marie Bolestné.
|
|
|
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
|
|
|
Regionálni identita a symbolické hranice mezi My a Oni.: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka
Frantová, Ivana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Samec, Tomáš (oponent)
Regionální identita a symbolické hranice mezi My a Oni: Případová studie Oseka na základě demolice obce Hrdlovka Abstrakt Práce se zaměřuje na tvorbu regionální identity a vytváření symbolických hranic mezi My a Oni na příkladu města Oseka, do kterého se v roce 1974 přistěhovalo dva tisíce obyvatel z Hrdlovky, obce, jež byla zbourána kvůli těžbě hnědého uhlí. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují vytvoření identity k danému místu a na základě čeho se utvořila symbolická hranice mezi My a Oni u původních obyvatel města Osek původních obyvatel obce Hrdlovka. Dále jsem zkoumala, zda existuje vztah mezi regionální identitou a symbolickými hranicemi. Z kvalitativního výzkumu, jež byl uskutečněn především prostřednictvím hloubkových rozhovorů vyplynulo, že se regionální identita utváří na základě doby strávené na jednom místě; na rodném městě; na věku respondenta, životních a přírodních podmínkách, na kolektivním vědomí a vztazích v místě, se kterým se identifikujeme. Symbolické hranice se utvořily až v případě ohrožení místa, k němuž byla vytvořena identita. Symbolické hranice u Oseckých a Hrdlováků vznikly na základě odlišné regionální identity a mezi symbolickými hranicemi existuje tudíž přímý vztah. Celá práce může být věrným popisem toho, co pro lidi může znamenat místo, se kterým se ztotožňují a...
|
|
|
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
|
|
|
Historie a současnost knihoven klášterů cisterciáckého řádu v Čechách
Jíšová, Kateřina ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o historii klášterů a knihoven cisterciáckého řádu v Čechách od založení prvního kláštera v roce 1143 přes husitské války, třicetiletou válku, rušení klášterů za vlády Josefa II. až po současnost. Nejvíce pozornosti je věnováno klášterům, které zůstaly naší generaci nejvíce zachovány. Závěrečná část práce se zabývá současností knihoven ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně a Oseku z pohledu čtenáře. Pozornost je věnována hlavně fondům, službám a přístupnosti.
|
host ::
RSS.